---

© 2001

Arabský plnokrevník (1)

Arabský plnokrevník, nejstarší a nejčistší koňské plemeno, je často považován za nejkrásnějšího koně na světě. Svou ušlechtilou hlavou, konkávním profilem, výraznýma očima, živou povahou a neopakovatelným plavným pohybem je bezpochyby jedním z nejdokonalejších zvířat. Přestože byl po mnoho století s velkou péčí šlechtěn, jeho skutečný původ není jasný.

Obrazy koní v klasickém starověkém umění dokazují, že koně arabského typu žili na Arabském poloostrově již 2000-3000 před Kristem. Jako pouštní kmeny, s nimiž dlouhou dobu žili, se i arabští koně dokonale přizpůsobili drsnému prostředí, neboť měli velkou vytrvalost, netrpěli nemocemi a měli schopnost přežívat v krajních podmínkách. Arab více než kterýkoliv jiný kůň ovlivnil vývoj koňských plemen na celém světě. Tento arabský vliv se datuje od sedmého a počátku osmého století, kdy se vyznavači islámu dostali přes severní Afriku do Španělska. Koně, které si s sebou přivezli, daleko předčili místní plemena, tak začal proces šlechtění vnesením arabské krve, který probíhal po mnoho století a fakticky probíhá až dodnes.

Čistokrevní arabští plnokrevníci se nyní chovají na celém světě. Kromě přehlídek se nesmírně hodí i na vytrvalostní ježdění. V poslední době se opět zvyšuje zájem o arabské dostihy.

zajímavé údaje

Jedinečný vzhled arabského plnokrevníka je určován, utvářením páteře, které se liší od ostatních koňských plemen v několika ohledech. Arab má 17 žeber (ostatní koně 18), 5 bederních obratlů (ostatní 3) a 16 ocasních obratlů (ostatní 18).

popis plemene

Výška: 144,2-152,5 cm

Barva: Převážně ryzáci, bělouši, hnědáci a vraníci.

Stavba těla: Malá hlava s širokým čelem, jemné chřípí, štičí profil, široké nozdry a malé uši; hluboké, jasně prokreslené hrdlo nasazené ve výrazném oblouku; ladně klenutý krk; dlouhé šikmé plece s výrazným kohoutkem; hluboké prostorné tělo s širokým hlubokým hrudníkem a krátkým rovným hřbetem; vysoce nasazený ocas; tvrdé suché končetiny s výraznými šlachami a hustými jemnými kostmi; tvrdá tvarovaná kopyta; jemná hedvábná hříva a ocas.

z knihy: Judith Draperová - Obrazová encyklopedie: Plemena koní celého světa - nakladatelství Václav Svojka & Co., Praha 1999

Arabský plnokrevník (2)

původ

Arabský plnokrevník pochází ze severní Afriky a okolního Východu – zejména z Egypta. Arabským plnokrevníkem nazýváme pouze ty koně, kteří prokazatelně pocházejí z arabských koní importovaných z těchto oblastí.

hůlková výška

Průměrně mezi 1,40 až 1,50 m.

zbarvení

Arabští plnokrevníci jsou hnědáci, ryzáci nebo bělouši, vzácněji vraníci. Bílé odznaky na nohách a na hlavě jsou časté.

charakter

Arabští plnokrevníci jsou velmi inteligentní a vynikající vytrvalci. Jsou známí svým ohnivým temperamentem.

exteriér

Hlava je nejnápadnější znak araba. Je porněrně krátká, široká v čele a úzká v nosní partii. Nozdry jsou široké, velmi jemné a citlivé, profil hlavy je konkávní. Hlava je díky této konkávní linii výborným příkladem takzvané štičí hlavy. Malé a špičaté uši se skoro dotýkají, oči jsou široce otevřené a velmi expresivní. Charakteristický je také ladně klenutý krk a relativně široká hruď. Postoj nohou bývá někdy slabší stránkou. Arabští koně mají vysoko nasazený ocas, který nosí v nápadném vysokém oblouku. Přestože je arab dobře osvalený kůň, neváží více než 500 kg.

možnosti využití

Arabský plnokrevník je velmi elegantní jezdecký kůň a také výborný dostihový kůň. Mimo to se používá v chovu pro zušlechtění různých plemen. Arabský kůň byl důležitým zakladatelem chovu anglického plnokrevníka.

chody

Arabský plnokrevník je známý svými elegantními pohyby, které vyniknou zejména ve calu. V klusu se arab pohybuje velmi harmonicky a uvolněně. Krok není zrovna nejsilnější stránkou tohoto plemene.

zajímavosti

Existenci arabského plemene zmiňují prameny staré více než pět tisíc let. Mnoho moderních teplokrevných plemen je často přes anglického plnokrevníka ovlivněno arabskou krví. Arabští koně se dnes chovají po celém světě. Tak, jak se dá předpokládat u plemene, které se po staletí vyvíjelo a udrželo v tvrdých podmínkách pouště, je arabský kůň velmi odolný a vytrvalý. Lidová pověst praví, že sám Alláh stvořil tohoto koně z jižního větru. Prorok Mohamed kázal udržet toto plemeno čisté. Staří Řekové byli přesvědčeni, že bůh moří Poseidon vykouzlil zvíře z mořských vln. Ať už to bylo jakkoliv, již od pradávna jsou lidé přesvědčeni o výjimečnosti arabského koně.

z knihy: Josée Hermsen - Encyklopedie koní - nakladatelství Rebo Productions, Praha 1997

Arabský plnokrevník (3)

Arabský kůň je považován za nejkrásnějšího ze všech, vyniká povahou i vzhledem. Je to také nejstarší a nejčistší plemeno, pečlivě šlechtěné po tisíciletí.

Vliv

Většina ušlechtilých koní na světě je zřejmě ovlivněna arabem. Je praotcem anglického plnokrevníka, který nad svým předkem vyniká velikostí a rychlostí, ale nemůže se mu rovnat odolností a životností.

Původ

Přesné údaje o původu arabského koně nemáme. Někteří autoři se domnívají, že typ koně, z něhož se vyvinul arab, žil na Arabském poloostrově již 2500 let př. n. l. Beduini, lidé nejdůvěrněji spojeni s „pouštním koněm“, věří, že pochází z doby 3000 př. n. l. z klisny Baz a hřebce Hoshaby. Tuto klisnu prý zkrotil na jihu Jemenu Bax, pravnuk Noemův. Jiná tradice vypráví, že Izmael, nevlastní bratr Izákův, chytil v poušti březí klisnu, pramatku arabů.

Nejpravděpodobnější však je, že počátek chovu koní v Arábii lze klást do 18. století př. n. l.

Arabská krev se začala šířit po světě s muslimskými výboji, podnícenými v sedmém století naší éry prorokem Mohamedem. Pod zelenou vlajkou Islámu vtrhli pouštní koně přes Španělsko do Evropy.

výška

Ideální výška araba je mezi 14.2 a 15 pěstmi (144.2 až 152.5 cm).

hříva

Hříva i ohon jsou neobyčejně jemné, hedvábné.

chřípí

Pokožka na malém pevném chřípí je velmi jemná.

krk

Typickým rysem araba je mitbah, slovo označující úhel spojení hlavy s krkem. Tvoří typický oblouk, díky kterému se hlava může volně obracet do všech stran.

kohoutek

Krk ladně přechází do vysokého a širokého kohoutku, nasazení na plece je zřetelné.

tělo

Arab má krátký, lehce prohnutý hřbet, silná bedra a delší, rovný kříž.

zbarvení

Ryzáci, bělouši, hnědáci i vzácnější vraníci jako tento, to jsou převládající barvy arabů.

nohy

Nohy jsou suché a čisté, bez přílišné mohutnosti holení. Šlachy jsou jasně patrné a nohy mají téměř dokonalý tvar i rozměr. Zadní nohy bývaly dlouho u arabů slabší, ale u všech příslušníků plemene jsou zdravé a v pohybu uvolněné.

ocas

Kořen ocasu je nasazen nápadně vysoko na zádi. Při pohybu je nesen obloukovitě vzhůru (prapor).

Vytrvalost

Moderní arab vyniká vytrvalostí, ačkoli je vynikající i v jiných soutěžních disciplínách. Chová se po celém světě ve velkém počtu s vzácným zaujetím a dodnes má příznivý vliv na další plemena.

Kostra

Obrysová linie araba je dána výjimečným utvářením jeho kostry. Má 16 párů žeber, 5 bederních obratlů a 16 ocasních na rozdíl od jiných plemen, která mají uspořádání 18-6-18. Tento rozdíl podmiňuje i vysoké nesení ocasu.

Životnost

Životnost araba je legendární a četné rekordy tohoto plemene ukazují pozoruhodnou vytrvalost. V devatenáctém století se často pořádaly závody na velkou vzdálenost v poušti. Mohly trvat až tři dny.

Chod

Pohyb araba se popisuje jako „plavání“, kůň se pohybuje jako ve skoku. Arab je ohnivý a odvážný, ale má neobyčejně dobrou povahu.

Hlava

Hlava je nezaměnitelná a nezapomenutelná. Je krátká a velmi jemná, nos je zřetelně konkávní, štičí. Nozdry jsou neobyčejně velké, stejně jako oči, široce otevřené a posazené níže než u jiných plemen. Typickým rysem je jibbah, štítovitá vypuklina mezi očima, která začíná u uší a končí na nosní kosti. Je v celé koňské rodině jedinečná.

z knihy: Elwyn Hartley Edwards - Velká kniha o koních – nakladatelství Gemini, Bratislava - 1992